2 Chronicles 18

Proroctví proti Achabovi

1Jóšafat
Pozn. 64 v tabulce na str. 1499
měl mnoho bohatství a slávy
17,5; 32,27; Př 3,16
a spříznil se s Achabem.
2Po několika letech sestoupil k Achabovi do Samaří. Achab pro něj a pro lid, který byl s ním, zabil množství bravu a skotu a naváděl ho, aby
Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
vytáhl proti Rámot–gileádu.
3Izraelský
//1Kr 22,4—28
král Achab se
Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
zeptal judského krále Jóšafata: Půjdeš se mnou proti Rámot–gileádu? Ten mu
Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
odpověděl: Jsem jako ty a můj lid jako tvůj lid. Půjdu s tebou do války.
4Jóšafat dále řekl izraelskému králi:
Pozn. 60 v tabulce na str. 1499
Dotaž
2Kr 3,11
se
Pozn. 70 v tabulce na str. 1499
nejprve na Hospodinovo slovo.
5Izraelský král shromáždil proroky, čtyři sta
sg., jednotné číslo (singulár)
mužů a 
Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
zeptal se jich: Máme jít do boje proti Rámot–gileádu, nebo mám od toho upustit?
Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
Odpověděli:
Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
Vytáhni, Bůh ho vydá do královy ruky.

6Jóšafat se
Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
zeptal: To už tady není žádný Hospodinův prorok, abychom se
Pozn. 60 v tabulce na str. 1499
dotázali skrze něj?
7Izraelský král Jóšafatovi
Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
odpověděl: Ještě je tu jeden muž, skrze něhož je možno se
Pozn. 60 v tabulce na str. 1499
dotázat Hospodina, ale já ho nenávidím, protože mi neprorokuje dobro, nýbrž po celou
jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
dobu zlo. Je to Míkajáš, syn Jimlův. Jóšafat řekl: Ať král takto
Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
nemluví.
8Izraelský král zavolal jednoho dvorního úředníka a řekl: Rychle sem přiveď Míkajáše, syna
K: Míku; srv. v. 14p
Jimlova.
9Izraelský král a judský král Jóšafat
participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
seděli
Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
každý na svém trůnu, oblečeni v roucha;
participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
seděli na humně u vchodu do samařské brány a všichni proroci
Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
před nimi prorokovali.
10Sidkijáš,
v. 23
syn Kenaanův, si udělal železné rohy a řekl: Toto praví Hospodin: Těmito rohy budeš trkat
označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.
Aramejce, dokud s nimi neskoncuješ.
11Tak prorokovali všichni proroci:
Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
Vytáhni proti Rámot–gileádu a 
imperativ
uspěješ. Hospodin jej vydá do královy ruky.

12Posel, který šel Míkajášovi vstříc, mu řekl: Hle, proroci
Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
mluví jednomyslně dobro pro krále. Ať
imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]
jsou tvoje slova jako řeč jednoho z nich.
imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
Mluv dobro.
13Míkajáš řekl: Jakože živ je Hospodin, to, co můj Bůh
Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
promluví, to budu mluvit.
Nu 22,18; 24,13
14Když přišel ke králi, král se ho
Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
zeptal: Míko,
(zkrácená forma jména Míkajáš)
máme jít do boje proti Rámot–gileádu, nebo mám od toho upustit?
Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
Odpověděl:
Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
Vytáhněte a 
imperativ
uspějete. Budou vydáni do vaší ruky.
15Král mu řekl: Kolikrát tě mám zapřísahat při Hospodinově jménu, abys mi neříkal nic než pravdu? 16Nato Míkajáš řekl: Viděl jsem celý Izrael rozptýlený po horách jako ovce, které nemají
participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
pastýře.
Nu 27,17
Hospodin řekl: Nemají
pl., množné číslo (plurál)
pána. se
Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
všichni vrátí
Pozn. 53 v tabulce na str. 1499
domů v pokoji.

17Izraelský král řekl Jóšafatovi: Což jsem ti neříkal, že mi nebude prorokovat dobro, ale zlo? 18Míkajáš dále řekl: Slyšte Hospodinovo slovo: Viděl jsem Hospodina sedícího na
jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
trůnu a celý nebeský zástup
pl., množné číslo (plurál)
stál po jeho pravici a 
jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
levici.
19Hospodin řekl: Kdo přemluví izraelského krále Achaba, aby
Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
vytáhl a padl u Rámot–gileádu? Jeden říkal tohle a druhý říkal tohle.
20I vyšel jeden duch, postavil se
Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
před Hospodinem
Jb 1,6
a řekl: Já ho přemluvím. Hospodin se ho
Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
zeptal: Čím?
21
Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
Odpověděl: Vyjdu a stanu se lživým duchem v ústech všech jeho proroků. Hospodin řekl: Ty ho přemluvíš, ano, dokážeš to.
Pozn. 67 v tabulce na str. 1499
Jdi a učiň to.
22A hle, nyní Hospodin dal lživého ducha do úst těchto tvých proroků. Ale Hospodin promluvil o tobě zlo.

23Sidkijáš,
v. 10
syn Kenaanův, přistoupil, udeřil Míkajáše po tváři a řekl: Jakým
Pozn. 59 v tabulce na str. 1499
způsobem Hospodinův Duch přešel ode mě, aby mluvil skrze tebe?
24Míkajáš řekl: Hle, uvidíš to v onen den, kdy vejdeš do nejzazšího pokoje, aby ses skryl. 25Nato izraelský král řekl: Chopte se Míkajáše a odveďte ho veliteli města Amónovi a královskému synu Jóašovi 26
imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
řekněte: Toto praví král: Dejte ho do věznice
16,10v
a krmte ho troškou chleba a vody, dokud se nevrátím v pokoji.
27Míkajáš řekl: Jestliže se
infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
opravdu vrátíš v pokoji, nemluvil skrze mě Hospodin. A 
Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
prohlásil: Slyšte, všechny
Pozn. 89 v tabulce na str. 1499
národy.

28

Achab zabit

Nato
Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
vytáhl izraelský král s judským králem Jóšafatem proti Rámot–gileádu.
29Izraelský král řekl Jóšafatovi: Chci se
infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
přestrojit a tak
infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
jít do boje, ale ty si obleč své
pl., množné číslo (plurál)
roucho. Izraelský král se přestrojil a 
Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
šel do boje.
30Aramejský král přikázal svým velitelům vozby: Nebojujte proti malému ani velkému, jenom proti samotnému izraelskému králi. 31I stalo se, když velitelé vozby uviděli Jóšafata, že si řekli: To je izraelský král! A obklíčili ho, aby proti němu bojovali. Jóšafat volal
20,9; 32,20; 1Pa 5,20
o pomoc a Hospodin mu pomohl. Bůh je od něj odvedl.
32I stalo se, když velitelé vozby uviděli, že to není izraelský král, odvrátili se od něj. 33Tu
Pozn. 66 v tabulce na str. 1499
kdosi napjal nahodile luk a zasáhl izraelského krále mezi spoje pancíře. Král řekl vozatajovi: Obrať
jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
koně a odvez mě z bojiště, protože jsem raněn.
34Zatímco boj onen den silně
Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
vzplál, izraelský král
Pozn. 64 v tabulce na str. 1499
zůstal podepřený
h.: stojící; viz 1Kr 22,35p
ve voze naproti
označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.
Aramejcům až do večera a při západu slunce zemřel.

Copyright information for CzeCSP